Leadership: Jak na rozdílné styly řízení lidí

Leadership: Jak na rozdílné styly řízení lidí

Co je leadership?

Vůdcovství neboli vedení lidí (anglicky leadership) je proces, při kterém jeden člověk udává směr, cíl a vizi a ostatní jej přirozeně následují.

Leadership vs. Management

Dva pojmy, které se v českém jazyce často zaměňují, ale neznamenají totéž. Leadership je nenásilný styl vedení lidí skrz pozitivní podněty, jako je motivace či inspirace. Management je naproti tomu řízení lidí za účelem dosažení cíle.

Rozdílnost leadershipu a managementu v praxi:

  • Leader inovuje a rozvíjí - manažer spravuje a udržuje.
  • Leader se stará o lidi - manažer řídí procesy a systémy.
  • Leader pracuje v dlouhodobém výhledu - manažer řídí v krátkodobé perspektivě.

Styl vedení lidí

Manažeři nebo vedoucí mají většinou sklon používat takový styl vedení, který jim zrovna vyhovuje a který je jim přirozený. Pokud svůj řídící styl uplatňují bez ohledu na potřeby situace, hovoříme o osobním řídícím stylu. Do této skupiny spadají tyto styly vedení lidí:

Direktivní styl řízení / Autoritativní styl řízení

Manažer je v tomto případě velice aktivní, rozhoduje sám bez konzultace se spolupracovníky. Vydává příkazy a rozkazy, do všeho zasahuje a o všem rozhoduje. Ostatní členové týmu mají málo svobody k vyjadřování svých názorů. Manažer často hovoří v první osobě jednotného čísla (já chci).

Nevýhody:

  • Odváděná činnost je často nekvalitní, jelikož ostatní členové týmu nebývají zainteresování na výsledcích své práce.
  • Zaměstnanci dělají jen to, co se od nich vysloveně žádá.
  • Pokud má manažer málo informací, může rozhodnout chybně nebo nespravedlivě.

Kdy je vhodné zvolit tento styl řízení:

  • Krizové situace 
  • Řízení juniorních zaměstnanců nebo týmů

Demokratický styl řízení

Manažer je stále velmi aktivní, ale dává prostor i ostatním členům v týmu, aby mohli vyjádřit svůj názor. Při finálním rozhodování má však vždy konečné slovo on sám. V tomto stylu používá otevřené otázky (např. Jaký na to máte názor?). Hovoří v 2. osobě množného čísla.

Nevýhody:

  • Může vést k oslabení důvěry ve schopnosti manažera, jestliže se používá příliš často.

Kdy je vhodné zvolit tento styl řízení:

  • Pokud se manažer v dané problematice příliš neorientuje a má v týmu zkušenějšího kolegu.
  • Manažer zná širší koncept, ale není čas se dlouze radit na poradách.

Liberální styl řízení

Tento styl nejvíce povzbuzuje týmovou práci. Manažer se v tomto případě může zříct odpovědnosti a nemusí být aktivní. Všichni jsou součástí úkolu a mají stejné informace. Pod tímto stylem řízení lidé nejvíce rozvíjejí své dovednosti.

Nevýhody:

  • Zabírá nejvíce času.

Kdy je vhodné zvolit tento styl řízení:

  • Pokud požadovaná věc nesouvisí s vaší prací.

Participativní styl řízení

Tento styl řízení vyžaduje vysokou osobní vyzrálost jedinců v týmu, jelikož se manažer drží v pozadí a členům týmu do práce příliš nezasahuje. Dává tedy pracovníkům možnost volby a svobodného rozhodování. Manažer úkoly deleguje a poté společně s pracovníky hodnotí výsledky odvedené práce. Sděluje jim, co udělali dobře a čemu se naopak příště vyvarovat. Svůj názor říká manažer jako poslední. 

Nevýhody:

  • Pracovníci musí být profesně vyzrálí a zodpovědní.
  • Musí se k němu dopracovat.
  • Nejvíce podceňovaný styl řízení. 

Kdy je vhodné zvolit tento styl řízení:

  • Pokud máte v tým seniorní a vyspělé pracovníky.

Poslední zmíněný styl je většinou nejproduktivnější. Společným rysem direktivního, demokratického a liberálního stylu řízení totiž je, že ani při jednom z nich se toho zaměstnanci od svého vedoucího příliš nenaučí.

U direktivního a demokratického stylu řízení nemají možnost se dozvědět, proč by měli postupovat určitým směrem. U liberálního stylu řízení jsou zase ponecháni svým úkolům napospas a jejich postup je většinou založen jen na cestě pokusů a omylů.

Situační řízení

Neexistuje nejlepší styl řízení. Styl vedení lidí je dobré měnit podle situace, úkolu a konkrétního zaměstnance. Vhodně zvolený styl vedení totiž výrazně zlepšuje mezilidské vztahy. Pokud manažer volí různé řídící styly, hovoříme o tzv. situačním řízení. Sem se řadí tyto styly vedení:

Přímé usměrňování

Přímé usměrňování neboli přikazování je řídící styl, při kterém v týmu vedoucí rozdělí úkoly a role i konkrétní postupy, jak práci splnit. Pracovníci nepřebírají odpovědnost. 

Tento styl je vhodný použít při zaučování nových lidí nebo v případě krize, kdy je třeba přijít s rychlým řešením. U zkušených zaměstnanců je toto řízení naproti tomu nevhodné. Mohou je totiž interpretovat jako nedostatek důvěry nadřízeného v jejich schopnosti.

Koučování

Koučování je vedoucí styl, který je velmi direktivní, ale zároveň obsahuje silnou míru podpory. Usměrňování pracovníků je nepřímé. Vedoucí jim spíš dává určité podněty k zamyšlení či otázky, nad kterými by se měli zamyslet. Pracovník je seznámen se smyslem své práce, nikoliv s konkrétními postupy. 

Hodí se pro pracovníky, kteří již mají nějaké zkušenosti, zatím jim ale chybí sebevědomí, případně hlubší znalosti. Využít jej můžete také v případě, kdy pracovník ztratil svou původní motivaci, jelikož při plnění úkolu narazil na neočekávané problémy.

Podporování

Podporování je styl, který je vhodné použít u pracovníků, kteří již nějaké zkušenosti mají, ale schází jim potřebná sebedůvěra. Vedoucí tak svůj vliv využívá na posílení samostatnosti a motivace.

Role vedoucího se v tomto případě mění. Jeho hlavním úkolem je, aby svým pracovníkům především naslouchal a podporoval návrhy ze strany zaměstnanců, které se týkají zdokonalení způsobů, jak práci vykonávat. Podpoří tak jejich sebedůvěru. Pokud se stane, že některé z nápadů neodpovídají požadavkům, je důležité, aby jim vedoucí vysvětlil důvody, proč tomu tak je. 

Delegování

Delegovat úkoly může vedoucí v případě, že má v týmu zralé pracovníky, kteří jsou již schopni převzít veškerou odpovědnost do svých rukou. 

Tito zaměstnanci se nacházejí v každé organizaci. Jde o pracovníky, kteří plní včas a samostatně stanovené úkoly bez přímého vedení. Většinou jsou to osoby, které úspěšně prošly předchozími třemi řídícími fázemi. Dostat zaměstnance do stadia delegováním by mělo být i jedním z hlavních cílů každého vedoucího. 

Delegování je úzce spojeno s řízením na základě dlouhodobějších cílů. V praxi se s jednotlivými pracovníky nastavují individuální cíle (tzv. KPI, tj. Key performance indicators), které se po čase vyhodnocují.

Předpoklady dobrého leadera

Říká se, že lidé neopouštějí firmy, ale manažery. Dobrý vedoucí by totiž neměl být pouze manažerem, ale především leaderem. Kromě praktikování vhodného stylu vedení je tedy dobré procvičovat i další vlastnosti. Které to jsou?

Přizpůsobivost změnám

Jednou z hlavních vlastností, které by měl dobrý leader mít, je přizpůsobivost změnám. Žijeme v dynamickém světě a věci se občas mohou měnit z minuty na minutu. Správného leadera by tyto změny neměly zaskočit a měl by je pomoct zvládnout i jeho týmu. 

👉 Jak tuto vlastnost cvičit?

Zkuste vzít nějaký úkol, u kterého nevadí, pokud selžete a vymyslete s týmem jiné řešení. Chybami se člověk učí. 

Zdravá míra soucitu

Výše jsme zmínili, že správný leader se stará o lidi. Proto by mu neměla chybět i schopnost být empatický a vcítit se do jiné osoby. Důležité je naučit se vidět situaci z pohledu jiné osoby, pochopit její pocity a přizpůsobit tomu své požadavky.

👉 Jak tuto vlastnost cvičit?

Máte například pravidelný ranní meeting se svým týmem? Zeptejte se vašich lidí na to, jak se mají. Trápí je něco v soukromém životě? Jsou ve stresu nebo přepracovaní? Zajímejte se aktivně o svůj tým.

Efektivní naslouchání

Umíte naslouchat? Pro dobrého leadera je tato vlastnost obzvlášť důležitá. Poslouchejte, o čem lidé skutečně mluví, a odpovídejte jim na to, na co se ptají.

👉 Jak tuto vlastnost cvičit?

Během rozhovorů pokládejte otázky, zajímejte se. Po něm si zopakujte klíčové myšlenky. 

Jasná vize a sny

Hlavním úkolem leadera je motivovat lidi k tomu, aby odváděli nejlepší práci. Proto je potřeba vytvářet inspirativní prostředí a nastavovat reálné cíle. Rozdělte větší projekty do menších celků a motivujte členy svého týmu. Nemusí jít pouze o materiální ohodnocení, ale například pochvalu nebo možnost prezentovat produkt na prestižní konferenci. Důležité ale je, aby nadšení šlo z vás. 

👉 Jak tuto vlastnost cvičit?

Naučte se žít a dýchat pro firmu, pro kterou pracujete. Vždycky chtějte víc.


Hledáte do svých týmů ty správné lídry? Zkuste oslovit ty nejlepší a najděte je s  Nelisou.